(191**) Jak slowczech slaví Vánoce
Podcast: Play in new window | Download (Duration: 22:17 — 22.1MB)
SUBSCRIBE to slowczech RSS
Veselé Vánoce! Doufám, že se máš dobře! Dnes pro tebe máme s týmem slowczech zajímavou epizodu – vánoční epizodu. Lenka, Míša, Ema a já, Eliška, mluvíme o tom, jak slavíme Vánoce. Co děláme na Vánoce? Kde jsme? Jak a kde jsme slavily Vánoce minulý rok – Lenka byla v Hondurasu, Míša byla v Číně…
A taky pro tebe máme dárek. Michaela pro tebe má taky dárek. Pozor, ne Míša, ale Michaela. Pravdou je, že Ema se taky jmenuje Míša, ale říkáme jí Ema. Máme totiž v týmu slowczech Lenku, Petru, Veroniku, Jindru, mě – Elišku a potom Míšu, Míšu a Míšu. A tak se jedna Míša jmenuje Míša, druhá Míša se jmenuje Ema a třetí Míša se jmenuje Michaela. No,… A tak Michaela pro tebe má na www.slowczech.com dárek – PDF dokument na téma Vánoce. Je to první PDF dokument. Příští rok budou další! Paráda, že jo!
Tady si stáhni si Michaely PDF dokument “slowczech vánoční kvíz”.
Ale teď už k našemu tématu – jak slowczech slaví Vánoce? Nejdříve mluví Lenka, potom Míša, potom Ema a nakonec já. Tak hezký poslech, jdeme na to…
Lenka:
Když jsem byla dítě, slavili jsme Vánoce já, můj bratr, maminka, dědeček a babička. Dneska moji prarodiče – babička a děda – už bohužel nežijou a slavíme Vánoce jenom já, maminka a bratr. Jsem dospělá, ale na Štědrý den, Boží hod Vánoční (25.12.) a na Štěpána (26.12.) jezdím domů. Moje rodina je malá, a proto myslím, že je dobrý nápad, když slavíme spolu s bratrem a s maminkou.
Každý rok jsem byla na Vánoce doma. Jenom jednou ne! To jsem totiž cestovala a žila rok v Jižní a Střední Americe. V roce 2017 jsem slavila Vánoce v Hondurasu a to bylo moc zajímavé. Bylo to dost jiné! Bylo velké teplo a hrála veselá, rychlá, taneční hudba. Byla to velká párty! Normálně doma v České republice jsou Vánoce klidné. Jak slavím Vánoce? Jíme kapra a bramborový salát (mňam!), pijeme víno nebo lokální pivo. Na konci večeře se můj bratr jde podívat, jestli přijel Ježíšek a nechal u nás doma dárky. Jaká náhoda! Každý rok Ježíšek opravdu přijel! Tak jdeme ke stromečku, kde jsou dárky zabalené v barevném papíru, a jdeme na to! Jdeme se podívat, jaké dárky nám Ježíšek přinesl. Povídáme si, diskutujeme a smějeme se. Když jsou všechny dárky rozbalené, díváme se na televizi. Většinou se díváme na nějakou tradiční českou pohádku. Potom jdeme spát. Je to velmi klidný, rodinný večer. Jak říkám, dost jiné, než v Hondurasu. V Hondurasu jsem měla večeři, pak jsme si dali dárky a tancovali jsme. Poté moje honduraská rodina řekla: ”Jdeme někam. Jdeme tančit do klubu!” Takový kulturní šok. Upřímně, pro mě není problém být na Vánoce v zahraničí. Tradice jsou fajn, ale změna mi nevadí. Doufám, že někdy zase zažiju nějaké exotické Vánoce, ale být doma v České republice s rodinou je taky moc dobré.
Míša:
Když jsem byla malá holka, slavila jsem Vánoce s maminkou, tatínkem a mojí sestrou. Ráno jsem vstala brzy a zdobili jsme stromeček. Měli jsme psa, který byl celý den nervózní, protože věděl, že se děje něco speciálního = že to není normální den. Maminka vařila oběd, který byl každý rok stejný: jedli jsme česnekovou polévku. Po obědě jsme šli s rodinou na dlouhou procházku, která končila na náměstí. Žili jsme v malém městě, kde jsme se všichni navzájem znali. Tradičně jsme se každý rok sešli na náměstí, kde jsme pili svařák, teplé víno, a povídali si u velkého stromečku. S kamarádkami jsme si daly dárky. Těšila jsem se vždycky domů, protože tam bylo teplo. Venku byla velká zima, ale krásná atmosféra. Vždy jsme večeřeli tradičního smaženého kapra, bramborový salát a rybí polévku. Město, kde jsem se narodila, je v jižních Čechách, kde máme hodně rybníků a taky hodně ryb. Jíme tam ryby docela často, je to naše tradice. Po večeři jsme s rodinou šli ke stromečku, kde jsme našli dárky, které nám přinesl Ježíšek. Ježíšek byl hodný a vždy přinesl dárek i psovi. Pes měl velkou radost! Potom jsme se dívali na české pohádky a u toho jedli cukroví a taky ananas. Nevím, proč jsme měli takovou tradici, ale pamatuju si, že byl vždy kyselý a moc mi nechutnal. Další den jsme vždy ráno jeli k babičce a dědečkovi, kde jsme se podívali, jaké dárky dostali oni.
Teď už jsem velká holka a Vánoce už moc neslavím. Většinou dostanu jenom jeden malý dárek, ale to mi nevadí. Dvakrát jsem byla na Vánoce v zahraničí. Jednou v Jordánsku, kde se mi moc líbilo, protože tam bylo teplo! Minulý rok jsem byla v Číně, kde se Vánoce neslaví. Moji studenti měli ten den zkoušku a já jsem musela být ve škole celý den. Večer mi ale studenti přinesli dárky a udělali jsme si malé Vánoce v mém bytě. Bylo to moc fajn. Protože věřím, že není důležité, jaký dostaneš dárek, ale s jakými lidmi jsi.
Ema:
Já slavím Vánoce vždycky s rodinou. Je to krásný čas, kdy můžeme být všichni spolu. Na 24.12., tedy na Štědrý den, jsem většinou se svým přítelem, maminkou a bratrem. Jak vypadá náš typický Štědrý den? Ráno balíme dárky a připravujeme oběd. K obědu jíme zelňačku. Zelňačka je speciální polévka se zelím a bramborami. Ale pozor! Nesmí v ní být maso, protože se říká, že jinak neuvidíme na zdi « Zlaté prasátko ». « Zlaté prasátko » je symbol štěstí. A protože chceme vidět « Zlaté prasátko », tak nejíme k obědu maso. Jako malá holka jsem vždycky viděla prasátko a myslela jsem si, že je to pravda. Bohužel jsem pak viděla, že maminka dělala prasátko zrcátkem (malým zrcadlem). Po obědě vždycky jdeme na procházku do lesa. Když se vrátíme domů, začínáme připravovat večeři. Mezitím nosíme dárky pod stromeček. Většinou je pod stromečkem hodně dárků a moje maminka vždycky říká : « Já jsem byla nejhodnější, takže ty dárky musí být moje ». Pak večeříme. K večeři jíme rybí polévku a rybu (kapra nebo lososa) s bramborovým salátem. Jíme většinou hodně brzo, asi v 5 hodin, protože se těšíme na dárky. Taky respektujeme tradici, že nikdo nesmí odejít od stolu dřív, než dojí (dokončí) své jídlo. Po večeři uklízíme nádobí. Jako malá holka jsem neměla ráda uklízení nádobí, protože jsme neměli myčku a uklízení bylo strašně dlouhé. Trvalo třeba hodinu. Musím říct, že dřív jsem se těšila hlavně na rozbalování dárků (To byly dárky pro mě.), ale dneska mám radost hlavně z toho, že můžu někomu dárek dát (darovat) a že on má pak z dárku radost. Dárky rozbaluje vždy nejmladší člověk v naší rodině. U nás je to bratr. Dárky vždy rozbalujeme postupně, jeden a pak druhý. Rozbalování tedy trvá hodně dlouho, někdy až 3 hodiny. Při rozbalování dárků se hodně smějeme, ale někdy taky brečíme, například když si rozbalíme dárek, který se nám hodně líbí. O půlnoci (ve 24 hodin) chodíme do kostela . Vánoce jsou pro mě symbolem klidu, pohody a rodiny. Tento rok je komplikovanější kvůli koronaviru, tak doufám, že budeme letos zdraví a potkáme se u stromečku všichni!
Eliška:
Když jsem byla malá, slavili jsme Vánoce jen já, maminka, tatínek a bratr. Dnes je to jiné, jsme dospělí. Když jsme na Vánoce ve Francii, celá velká francouzská rodina je spolu – to je 10 lidí. Ve Francii mám ráda výborné jídlo a vynikající pití. Večeře trvá 5 hodin, to je super! Mňam! Ale lepší jsou pro mě české Vánoce. Dnes jsme dospělí, ale slavíme Vánoce stejně jako když jsme byli děti.
Řeknu ti, co děláme 24. 12. Večeře začíná kolem 18:30. Jíme lososa nebo pstruha s grilovanou zeleninou. Pijeme víno. Jako dezert jíme mandarinky a cukroví. Na konci večeře se jde maminka podívat do obýváku ke stromečku, jestli už u nás byl Ježíšek. Za minutu přijde zpátky a říká: “Ježíšek u nás ještě nebyl, musíme počkat.” A tak diskutujeme a pijeme víno. Potom tatínek říká: “Jakube (to je můj bratr), jdi se podívat, jestli už u nás byl Ježíšek.” Za minutu Jakub přijde a říká: “Ježíšek u nás ještě nebyl, musíme počkat.” A tak diskutujeme dál a pijeme víc vína. Potom se jdu podívat já, jestli u nás už byl Ježíšek. Pssst, samozřejmě každý člověk, který se jde podívat ke stromečku, dá pod stromeček dárky pro ostatní. Ale hrajeme hru a říkáme, že dárky nosí Ježíšek. Je to moc milé, miluju tuto hru! Taky musíme nechat otevřené okno pro Ježíška! Nakonec jde do obýváku tatínek a za minutu slyšíme “cink cink cink” a tatínek říká: “Ježíšek!” A tak si vezmeme sklenky vína a jdeme do obýváku rozbalovat dárky. Dárky rozdává vždy ten nejmladší. Dnes to je můj partner Eloi. Na každém dárku je jméno, Eloi vidí například jméno “Jakub”, dá dárek Jakubovi a všichni se díváme na Jakuba a čekáme, až otevře dárek. Otevírání/rozbalování dárků trvá asi dvě hodiny. K tomu pijeme víno, diskutujeme, hrajeme si, smějeme se, jíme cukroví. Kolem jedné hodiny ráno jdeme spát. Co mám nejraději? Nejraději mám tu vánoční atmosféru. Klid, pohoda, rodina a samozřejmě čokoláda a víno. Jo jo, la vie est belle. Život je krásný 🙂
***
No, a to je všechno! To je všechno pro letošní rok 2020 a uslyšíme se příští rok. Líbila se ti dnešní epizoda? Napiš nám do komentáře na www.slowczech.com, jestli slavíš Vánoce, jak a kdy slavíš Vánoce? Jak slavíš Vánoce normálně a jak slavíš Vánoce letos během Korony? A jaké jídlo jíš? Jaké jídlo piješ? Těšíme se na tvoje komentáře. A co ti přejeme na konec?
Lenka: Pokud se díváš na televizi na české pohádky, přeju ti co nejméně otravných reklam! Hezké Vánoce!
Míša: Já ti přeju hlavně zdraví a aby kolem tebe bylo pořád hodně lidí, kteří tě mají rádi. A na Vánoce hlavně hodně dobrého jídla!
Ema: Tak Šťastné a Veselé ! Přeju Ti hodně zdraví, lásky a energie, ať Tě baví práce, škola a hlavně čeština!:-)
Eliška: Přeji Ti Veselé Vánoce! Hodně lásky, hodně štěstí, hodně dobrých přátel, hodně veselých dní a hlavně… hodně cukroví!
17 Comments
Když jsem byl ditě, Vánoce bylo velky party s všechne rodinou (kolem 25-30 lidí, počítaje v to rodiče, prarodiče, bratra, sestru, bratranci, sestřenice, tety, strýcové, kamarády a dalši).
V Brazílii, moje rodina slavíla Vánoce večer 24 prosince. Dárky už byli pod stromeček když tam přišeli jsme, ale nemohli jsme je rozbalovát, protože potřebujovali jsme čekát na “Tatínek Noel” (brazilského Santa Claus). Když “Tatínek Noel” přišel, děti dostali šílený. “Tatínek Noel” se ptál jestli děti byli dobrý nebo spatný v roce, aby věděl kterich děti mohli by dostat dárky (ale určitě všechní je dostali). “Tatínek Noel” odšel a potom mohli jsme rozbalovát dalši dárky. V ten moment, obývak se stál bordel… Potom konečně jsme jedli. Jedli jsme krůtí, vepřovou panenku, farofa (něco které opravdu nevím jak popsat, ale moc, moc, moc výborně) a také bramborový sálat. Po veceře, děti hrál s své nový dárky, zatímco dospěli píli, kouřili a mluvíli do skoro pulnoci, když každy rodiny odjeli do své domy.
Ted’ v České Republice jsme jenom ja a manželka, tak Vánoce je mnoho klidnějši. To jěště slavíme 24 prosince, ale bez krůtí a vepřovou panenku. Ted’ jíme jenom bramborový salát, farofa (ano, máme farofa v Praze, diký africké obchody!) a ryba nebo kuřeci. A potom se diváme na Netflix.
Tak tenkrát jak ted’, nic neděláme v 25 prosince (ale dneska se učím Český!). =)
Oops, to není “tak…jak…”. To je “jak…tak…”. =)
Ahoj Gabriel,
díky moc za příběh o tom, jak slavíš Vánoce 🙂 Wow, fakt dobrý text!
Brazilské Vánoce musí být něco! Myslela jsem si, že hodně lidé dohromady je vždy lepší. Že je nutné mít velkou rodinu a hluk a hrající si a křičící děti… Ale letos, když jsme slavili Vánoce jenom já a můj partner, jsem si řekla: Ne, to je fajn mít klidné Vánoce 😀
Taky jsme se dívali na film – Love actually 😀 Na jaký film jste se dívali vy?
Ještě nikdy jsem farofu nejedla. Musela jsem si najít, co to je. A vypadá moc dobře, musím ji někdy ochutnat!
Eliška
*Když “Tatínek Noël” přišel , děti začaly bláznit.
Fakt si nepamatuju na jaký film se jsme dívalí letos… Vždický se dívame na mnoho filmy!
O farofa, myslím, že to není jednoduchy pro lidí kterich nejsou zvyklé, protože farofa má zvlaštný textura. To je jako písek… Ale je vyborně!
*Díky za tip!
Doufám, že jednoho dne farofu tedy zkusím 🙂
Eliška
Když jsem byl ditě, Vánoce bylo velky party s všechne rodinou (kolem 25-30 lidí, počítaje v to rodiče, prarodiče, bratra, sestru, bratranci, sestřenice, tety, strýcové, kamarády a dalši).
V Brazílii, moje rodina slavíla Vánoce večer 24 prosince. Dárky už byli pod stromeček když tam přišeli jsme, ale nemohli jsme je rozbalovát, protože potřebujovali jsme čekát na “Tatínek Noel” (brazilského Santa Claus). Když “Tatínek Noel” přišel, děti dostali šílený. “Tatínek Noel” se ptál jestli děti byli dobrý nebo spatný v roce, aby věděl kterich děti mohli by dostat dárky (ale určitě všechní je dostali). “Tatínek Noel” odšel a potom mohli jsme rozbalovát dalši dárky. V ten moment, obývak se stál bordel… Potom konečně jsme jedli. Jedli jsme krůtí, vepřovou panenku, farofa (něco které opravdu nevím jak popsat, ale moc, moc, moc výborně) a také bramborový sálat. Po veceře, děti hrál s své nový dárky, zatímco dospěli píli, kouřili a mluvíli do skoro pulnoci, když každy rodiny odjeli do své domy.
Ted’ v České Republice jsme jenom ja a manželka, tak Vánoce je mnoho klidnějši. To jěště slavíme 24 prosince, ale bez krůtí a vepřovou panenku. Ted’ jíme jenom bramborový salát, farofa (ano, máme farofa v Praze, diký africké obchody!) a ryba nebo kuřeci. A potom se diváme na Netflix.
Tak tenkrát jak ted’, nic neděláme v 25 prosince (ale dneska se učím Český!). =)
Oops, to není “tak…jak…”. To je “jak…tak…”. =)
Ahoj Gabriel,
díky moc za příběh o tom, jak slavíš Vánoce 🙂 Wow, fakt dobrý text!
Brazilské Vánoce musí být něco! Myslela jsem si, že hodně lidé dohromady je vždy lepší. Že je nutné mít velkou rodinu a hluk a hrající si a křičící děti… Ale letos, když jsme slavili Vánoce jenom já a můj partner, jsem si řekla: Ne, to je fajn mít klidné Vánoce 😀
Taky jsme se dívali na film – Love actually 😀 Na jaký film jste se dívali vy?
Ještě nikdy jsem farofu nejedla. Musela jsem si najít, co to je. A vypadá moc dobře, musím ji někdy ochutnat!
Eliška
*Když “Tatínek Noël” přišel , děti začaly bláznit.
Vánoce v České republice jsou velmi zajímavé.
To byla další hezká epizoda. Je dobré že 4 lidí mluví o podobné témy 👍
Já slavím Vánoce se svou manželkou a se svými 2 syny.
První hráju “Míla noc” na kytaru , a potom se posadíme u stromečku a rozbalíme dárky.
Hádame, jakí jsou dárký, mluvíme, a smějeme se. To muže trvat dlouho 🙂
Na Vánoce jíme raclettu s masem, houbami, a omáčkami – to je náše tradice 🙂
Děkujeme za komentář, Hermann, máte v rodině také zajímavé tradice! Příští rok můžeš zpívat koledu (vánoční písničku) česky 🙂
Zdraví
Míša
To byla další hezká epizoda. Je dobré že 4 lidí mluví o podobné témy 👍
Já slavím Vánoce se svou manželkou a se svými 2 syny.
První hráju “Míla noc” na kytaru , a potom se posadíme u stromečku a rozbalíme dárky.
Hádame, jakí jsou dárký, mluvíme, a smějeme se. To muže trvat dlouho 🙂
Na Vánoce jíme raclettu s masem, houbami, a omáčkami – to je náše tradice 🙂
Když jsem byla malá, slavili jsme Vánoce já, maminka, tatínek, bratry a babička a tety a strýcové.
V Italii moje rodina slaví Vánoce 25 prosince. 24 o půlnoci chodíme do kostela .
Potom, když děti spí, Ježíšek nosí dárky pod stromeček.
25 ráno děti vstanou a rozbalují darky.
Maminka a tety uvaří oběd.
K obědu jíme antipasti, risotto alla milanese, a kapouna se zeleninou.
Jako dezert jíme mandarinky a Vánoční cukroví, jako panettone e pandoro.
Vánoční oběd je velmi dlouhý od 4 do 5 hodin. Děti si hrají a dospělí mluví
Dnes jsem dospela, a mám děti, jedu do Francie na Vánoce protože můj manžel je francouz.
V Francii moje francouzská rodina je vélka, spolu to je 17 lidí. Oni slaví Vánoce 24 prosince.
Před večeří chodíme na procházky do přírody nebo na vánoční trh.
Když se vrátíme domů, Muži vaří.
K večeři jíme fondue a Vánoční cukrovní buche de Noël.
Le père Noël/ Tatinek Noel nosí dárky pod stromeček.
Dárky rozbaluje nejmladší člověk v naší rodině. U nás je moje dcera.
Potom hrajeme společenské hry jako taboo, uno, petit bac, pictionary.
V ČR na Vánoce mám ráda vánoční cukroví, velký vánoční stromeček na Staroměstském náměstí, vánoční trhy a adventní věnec.
Camilla, moc se mi líbí tvoje dvoje Vánoce. Ale je pravda, že letos to bylo lepší – vánoce byly v klidu! 🙂
Eliška
Když jsem byla malá, slavili jsme Vánoce já, maminka, tatínek, bratry a babička a tety a strýcové.
V Italii moje rodina slaví Vánoce 25 prosince. 24 o půlnoci chodíme do kostela .
Potom, když děti spí, Ježíšek nosí dárky pod stromeček.
25 ráno děti vstanou a rozbalují darky.
Maminka a tety uvaří oběd.
K obědu jíme antipasti, risotto alla milanese, a kapouna se zeleninou.
Jako dezert jíme mandarinky a Vánoční cukroví, jako panettone e pandoro.
Vánoční oběd je velmi dlouhý od 4 do 5 hodin. Děti si hrají a dospělí mluví
Dnes jsem dospela, a mám děti, jedu do Francie na Vánoce protože můj manžel je francouz.
V Francii moje francouzská rodina je vélka, spolu to je 17 lidí. Oni slaví Vánoce 24 prosince.
Před večeří chodíme na procházky do přírody nebo na vánoční trh.
Když se vrátíme domů, Muži vaří.
K večeři jíme fondue a Vánoční cukrovní buche de Noël.
Le père Noël/ Tatinek Noel nosí dárky pod stromeček.
Dárky rozbaluje nejmladší člověk v naší rodině. U nás je moje dcera.
Potom hrajeme společenské hry jako taboo, uno, petit bac, pictionary.
V ČR na Vánoce mám ráda vánoční cukroví, velký vánoční stromeček na Staroměstském náměstí, vánoční trhy a adventní věnec.
Camilla, moc se mi líbí tvoje dvoje Vánoce. Ale je pravda, že letos to bylo lepší – vánoce byly v klidu! 🙂
Eliška