Why did I change the way I see language learning?

Já jsem Jindra and chci s tebou sdílet to, jak se změnil můj pohled na učení, učení se a na učení se jazyků.

Vždycky jsem se chtěla učit němčinu. Byla jsem pro ten jazyk zapálená. Měla jsem silnou vnitřní motivaci. Seděla jsem hodiny nad knihama a biflovala se slovíčka a gramatiku. Psala jsem si je, říkala si všechno nahlas.

Teď vidím, že se dá jazyk naučit jinak. Pracovala jsem ve školce a v jeslích s malými dětmi. Vypozorovala jsem, že se děti učí tím, že pozorují, poslouchají, opakují, učí se při činnosti, učí se, když si hrají, když jsou v pohybu. Učení jazyka probíhá na základě prožitku a interakce. Učí se tak nějak mimochodem, přirozeně. Nikdy nesedí nad slovíčkama 😀 Nikdy jsem dětem nenadávala za to, když řekly něco špatně, naopak, radovala jsem se s nimi z každého nového naučeného slova.

Ráda jsem jim četla příběhy. Když jsem četla, hodně jsem ukazovala pomocí obrázků, gest a celého těla, co se v příběhu děje. Děti se dívaly, opakovaly a časem si vymýšlely vlastní gesta. A za nějakou dobu mi příběh říkaly úplně samy. Myslím, že takto to funguje nejen pro děti, ale i pro dospělé. Proto ráda v lekcích pracuju s příběhy, s obrázky, ráda si při lekcích hraju, používám reálné předměty.

Stojím si za tím, že jazyk se dá prožít.

Anglická verze

Já jsem Jindra and I want to share with you how my perspective on learning, studying, and language learning has changed.

I’ve always wanted to learn German. I was passionate about the language. I had a strong internal motivation. I would spend hours with my books, cramming vocabulary and grammar. I wrote everything down and said it all out loud.

Today I see that there’s another way to learn a language. I worked in a preschool and daycare with small children. I observed that children learn by watching, listening, repeating, learning through activities, playing, and being active. Language learning happens through experiences and interactions. They learn naturally and incidentally. They never sit down to memorize vocabulary. 😀 I never scolded the children for saying something wrong; on the contrary, I celebrated every new word they learned with them.

I loved reading stories to them. When I read, I used a lot of pictures, gestures, and my whole body to show what was happening in the story. The children watched, repeated, and eventually came up with their own gestures. After some time, they could tell me the story all by themselves.

I believe this approach works not only for children but also for adults. That’s why I like to use stories, pictures, and real objects in my lessons. I enjoy playing and interacting during lessons.

Ano, I firmly believe that language learning can be experienced, it can be a pleasant and effective experience!