Rozhovor pro noviny MF Dnes

2. srpna 2023

Eliška Kryslová miluje jazyky. V šestnácti se sama začala učit francouzsky, ve Francii pak pět roků žila se svým manželem a v jeho vlasti vyučovala pro změnu angličtinu. Poté se vydala jiným směrem a rozhodla se učit češtinu pro cizince. Proto v roce 2016 založila organizaci Slowczech, což je komunita pro učení jazyků v Brně.

Víte ze své zkušenosti, jak se správně naučit cizí jazyk?

Věřím, že abychom si jazyk osvojili správně a přirozeně, potřebujeme mít nějaký vstup, kterému rozumíme, aniž bychom k němu měli překlad nebo gramatiku. Například řeknu slovo stůl – nepotřebujeme vědět, že je rodu mužského neživotného. Stačí to slovo vidět, slyšet, cítit, abychom mu rozuměli. Tohoto vstupu potřebujeme hodně, podobně jako malé dítě, aby se nám jednotlivá slova zautomatizovala a my je byli schopni zopakovat. Aby si člověk nějaké slovo zautomatizoval, potřebuje ho slyšet dvacetkrát až čtyřicetkrát.

Co k učení češtiny motivuje cizince?

Naši klienti a fanoušci se češtinu učí proto, že ji potřebují a mají k ní nějaký vztah. Chtějí mluvit s manželem, s jeho rodinou, s tchyní nebo s kamarády. Asi padesát procent našich klientů bydlí v zahraničí a učí se česky třeba proto, že jejich prababička byla Češka. Nebo jsou to staří lidé, kteří v osmašedesátém utekli do zahraničí a nechtějí češtinu zapomenout. Zkrátka mají nějakou citovou vazbu na Českou republiku a českou kulturu a chtějí se vrátit do své rodné vesnice, nebo pouze přijet na víkend a popovídat si s tchyní, která neumí anglicky.

Mají lidé i jiné důvody, proč se chtějí naučit česky?

Brno je hodně mezinárodní a téměř všichni mluví anglicky, takže spousta cizinců si zde vystačí s angličtinou. Ale jsou také cizinci, kteří žijí v Česku a plánují tady zůstat, takže se tu chtějí cítit doma a na to český jazyk potřebují. Potřebují pochopit českou kulturu, to, proč se Češi smějí určitým vtipům. Najdou se ale i lidé, kteří se česky učí jako koníček, protože milují gramatiku.

Proč jste zvolila název Slowczech, tedy pomalá čeština?

Inspirovala jsem se u Anniky Rubensové, která založila Slow German pro učení němčiny. Líbil se mi ten koncept, který spočívá v tom, že lidé slovům rozumí, když je to pomalé. Jejich mozek jenom potřebuje víc času na zpracování, aby si to mohl nějak spojit, a vlastně slova vůbec není nutné překládat. Když ukážu na stůl a řeknu, že to je stůl, tak to každý vidí a pochopí.

Dělají v něčem cizinci v učení češtiny chyby?

Je důležité pochopit, co konkrétní člověk potřebuje, a to jsou většinou normální situace – říct sousedovi, ať ztlumí hudbu nebo jestli nemá šroubovák. Nepotřebujeme umět popsat pokoj, jak studenty učí v jazykových školách. Učit se češtinu pomocí gramatiky a pravidel, učit se jednotlivé pády a koncovky je hrozně složité, trvá to strašně dlouho a bere spoustu energie. Navíc to podle mě ani není přirozené.

Dělá cizincům problém moravský dialekt?

Stává se, že k nám chodí cizinci s vyšší úrovní češtiny, kterou se naučili z knížek. Ty jsou ale psané spisovnou češtinou, kterou doopravdy nikdo nemluví, takže se nám pak svěřují, že sice mluví dobře, ale kamarádi jim říkají, že se to takhle neříká. Jejich problém je ten, že chtějí mluvit jako Češi, popřípadě Moraváci, ale to se z knih nenaučí. My už cizince rovnou učíme „šalinu“ nebo „chcu pivo“ místo „chci pivo“. Díky tomu se pak cítí více jako Brňáci. Máme i populární video, kde srovnáváme právě češtinu s moravštinou.

Umí Češi – měřeno očima cizinců – anglicky?

Cizinci se často svěřují, že když mluví s Čechem, slýchají od něj, jak je jeho angličtina špatná, ale když pak něco řekne, mluví opravdu dobře. Je to tím, že se lidé naučili nějaká gramatická pravidla, ale mají strach mluvit. Stejně tak to vlastně mají i cizinci, kteří se česky učí ve škole nebo doma s knihou, ale nemají trénink, takže se pak česky bojí mluvit. Další věc je, že když cizinec chce trénovat mluvení česky, Čech samozřejmě slyší, že je cizinec, a odpovídá mu anglicky. O to ale lidé, kteří se učí česky, nestojí.

Záleží při učení jazyků na věku, nebo je upozorňování na stárnutí a překážky s ním spojené pouze výmluvou?

Samozřejmě, že když je člověk mladší, jde mu učení jazyků lépe do hlavy. Ale já nevěřím na talent na jazyky. Výmluvy, že učení někomu nejde nebo že už je starý, lidé říkají proto, že nemají stanovený žádný cíl, který by je nadchl. Když lidé nevědí, co přesně chtějí říct a komu, co se chtějí naučit a proč, a vidí jen to, že si musí projít pět knih a naučit se všechny pády, s velkou pravděpodobností učení jazyka brzy vzdají. Dále je důležité mít kolem sebe komunitu, někoho, kdo se učí s vámi, lektorku nebo lekci.

Existují slova nebo písmena, která mají cizinci problém říct?

Cizinci mají většinou problém vyslovit slova s mnoha souhláskami najednou, jako zmrzlina nebo čtvrtek. Pak se jim ještě hodně pletou třeba slova nebezpečný, bezpečný nebo nejnebezpečnější. U písmen záleží na tom, odkud cizinci jsou. Třeba Američan má jiný problém než Rus. Co se týče výslovnosti, každá národnost má svoje specifika. Ale třeba u písmena Ř, kterým cizince vždy rádi pozlobíme, je zrovna úplně jedno, pokud ho neumí vyslovit, protože význam slov vůbec nemění. A ani Češi ho často neumí.

Co všechno kromě lekcí nabízíte

Máme hodně materiálů zdarma, ve formě YouTube videí a podcastů. Pořádáme také různé akce, třeba Pivo v Brně, kde se vždy sejdou podobně naladění lidé, kteří chtějí něco víc než se jen drtit gramatiku. To, co většině lidí chybí, je příležitost mluvit. Plánujeme také nové akce a aktivity, jako třeba tematické procházky po Brně, kurzy u přípravy chlebíčků nebo třeba víkendové zážitkové kurzy v českém jazyce.

Autor: Kristýna Šmídová
Zdroj: https://www.idnes.cz/
foto: Kate Iliasov